Lewitová Clara: Palpační diagnostika napětí svalů a měkkých tkání, změny v průběhu terapie a jejich interpretace vzhledem k funkci pohybového systému

Funkční porucha = změna napětí svalů a měkkých tkání. Funkční porucha znamená, že tato změna napětí je reverzibilní. Zároveň bych ráda ukázala, že tato změna má funkci: sděluje, že se něco děje a při terapii je nám vodítkem, zda je terapie adekvátní či ne.

Změny napětí svalů lze uspořádat do 4 základních skupin, jejich hranice jsou “rozmazané” a jeden stav může přecházet v jiný, což bychom měli umět pozorovat.

Charakteristika hypotonu (svalu):

  • palpační
  • chování hypotonických svalů
  • význam pro koordinaci
  • může být projevem nedostatku podnětů / aktivity, nebo důsledkem přetížení podněty/ aktivitou.

Charakteristika hypertonu (svalu):

  • palpační
  • chování hypertonických svalů
  • význam pro koordinaci
  • dochází k tomu přílišnou aktivitou (podněty) nebo je jejich aktivita kompenzací chybějící funkce.

Charakteristika svalu v hypertonu s atrofií:

  • palpační
  • chování hypotonických svalů
  • význam pro koordinaci
  • do tohoto stavu může dojít hypotonický i hypertonický sval: je to vyčerpání!

Charakteristika svalu s optimálním napětím: palpační: elasticita

  • chování
  • koordinace
  • relaxace = aktivní proces

Terapeutické vstupy:

  • hypotonus →  facilitace: techniky
  • hypertonus → inhibice: techniky
  • hypotonus s atrofií → inhibice + facilitace!!: techniky.

 

U každé techniky, kterou volíme, je třeba sledovat, během terapie, zda působí a jak; někdy nutno zvolit jinou. Co se děje, když se děje něco naopak? nebo jinak? nebo se neděje nic? Každý zdravý člověk má své individuální optimální napětí svalů, které odpovídá jeho konstituci a věku. Napětí svalů se mění, je to přirozený proces. Působí na něj aktivita: pohyb fyzický, ale i mentální (počítačové hry); vnímání: exterocepce a propriocepce; kondice: zdraví, nemoc, únava, dlouhodobý nedostatek/přebytek.

 

Příklady:

  • Nález: hypotonická, neaktivní noha → exteroceptivní stimulace, facilitace svalů masáží.

Reakce: žádná odezva na noze, ale ve vzdálených místech stoupá tonus (kyčel, bránice, obličej).

Vysvětlení: přecitlivělý vstup, hypotonie je důsledkem aktivní inhibice: nutno zcela jinak postavit terapii: napřed upravit exterocepci.

  • Nález: subj. bolest v kyčli po zátěži; obj snížená pohyblivost do flexe, abdukce, rotace, vnitřní rotace bolí. Výrazný hypertonus v oblasti kyčle a pánve → relaxace svalů kyčle a pánve posunem vrstev, lehká trakce ve směru krčku.

Reakce: rychlý pokles tonu do hypotonu a ukazuje se hypermobilita v kyčli

Vysvětlení: omezení kloubní hybností bylo způsobeno napětím svalů, které bránily hypermobilitě = paradoxní stabilizace. Nyní se zde ukázala “původní“ porucha, hypermobilita. Je třeba stabilizovat kyčel a zlepšit koordinaci.

  • Nález: Hypotonická, neaktivní noha → exteroceptivní stimulace → dobrá odpověď→ domácí cvičení: na “ježku”

Reakce: Noha se zase vrací do původního stavu neaktivity. Z rozhovoru vyplyne, že cvičení provádí každý den u televize…

Vysvětlení: exteroceptivní dráždění musí být dostatečně systémem vnímáno, není-li, nepůsobí.

  • Nález: Hypertonus šíjových svalů a svalů krku, omezená pohyblivost krční. → Vleže na zádech relaxace šíjových svalů, lehké pasivní pohyby na uvolnění pohybů.

Reakce: Vleže zlepšení, po přechodu do sedu a stoje zhoršení, lehká závrať, nejistota a brzy návrat do napětí a bolestí.

Vysvětlení: Oblast šíje a krku je u hypotonických lidí s nedostatečně aktivními nohami a nestabilním trupem to místo, ten “pevný bod”, kde ještě systém drží. Lokální hypertonus je nutno zhodnotit v rámci celého systému, nemá-li kompenzační funkci. Hypotonické lidi není výhodné ošetřovat příliš pasivně a v poloze, kde tonus ještě klesá.

  • Nález: bolestivý, tuhnoucí ramenní kloub, svaly v okolí v hypertonu s atrofií → lehká jemná mobilizace ramenního kloubu do omezených směrů.

Reakce: Zvýšení napětí svalů, případně větší bolest.

Vysvětlení: Svaly zde až do únavy drží buď příliš pohyblivý nebo příliš pohybovaný kloub: Systém nechce zvýšit pohyb, ale stabilizovat. Vhodné jsou stabilizační techniky do kloubu a tape, aby si svaly mohly odpočinout a bylo možné pracovat na zlepšení koordinace.

Poznámka ke stavům, kdy se celkový tonus nemění: strava, dýchání, hormony.

 

Bc. Lewitová Clara, Česká a slovenská konference myoskeletální medicíny, Praha – Houdka, 1.-2.11. 2010

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace